„Nechtěli jsme se smířit s tím, že naše děti budou žít v zemi, v jaké jsme žili my. V zemi rozkradené a zkorumpované.“
Internetové stránky Hnutí ANO
O pravdivosti hlavních sloganů Hnutí ANO, zejména ve světle kauz Čapí hnízdo (zde) a Stoka (zde) a kauzy střetu zájmů předsedy hnutí, premiéra Andreje Babiše (zde), lze s úspěchem pochybovat. Přesto mi přijde nespravedlivé šmahem odsoudit celé Hnutí na základě několika kauz, byť jsou významné. Zkusme se tedy podívat na to, jak Hnutí plní své programové teze se kterými oslovilo voliče.
Základní teze Hnutí (15. 8. 2012)
- Aby stát začali řídit zkušení, slušní a odpovědní lidé, kteří prokázali své schopnosti;
- aby se zde dalo slušně žít, aby nejen odborníci, ale ani naše děti neodcházely do zahraničí;
- aby skončilo systémové rozkrádání státu pod dohledem stávajících politických stran;
- aby politici na občany tupě nepřenášeli náklady za svoji neschopnost a lhostejnost;
- aby se kvůli reformním „pokusům-omylům“ vlády nezhroutil důchodový, zdravotnický či školský systém.
Aby stát začali řídit zkušení, slušní a odpovědní lidé, kteří prokázali své schopnosti
Za osm let vládního angažmá mělo Hnutí mnoho příležitostí tuto ideu naplnit. Já osobně velmi pochybuji o slušnosti a odpovědnosti pana předsedy poslaneckého klubu Faltýnka, ministra Prymuly, čtrnáctidenní ministryně Malé, ministra Ťoka, ministra Kremlíka a ministra Staňka, kteří svoji slušnost a odpovědnost prokázali účastí v korupčních kauzách, opisováním diplomové práce, porušováním vládních nařízení a zneužíváním výsadního postavení. Pokud se týká zkušenosti a schopností lidí, kteří řídí stát, dostatečnými příkladem může být
toxický mikromanagement premiéra Babiše, zmatečné působení ministra Blatného, nebo očividné selháni pana Dzurily, za které ho pan premiér navrhne na státní vyznamenání.
Aby se zde dalo slušně žít, aby nejen odborníci, ale ani naše děti neodcházely do zahraničí
Naplňování této nekonkrétní proklamace je velmi obtížné hodnotit. Řekněme ale, že je možné hodnotit podmínky, které ke splnění cíle vedou. Kolik prostředků vlády ANO vkládají do české vědy? Zatímco v roce 2013 bylo do oblasti vědy a výzkumu investováno 1,88 % HDP, tak v roce 2016 podíl klesl na 1,67 % HDP. Od té doby vytrvale roste až na dnešních 1,94 % HDP. Pokud se však podrobně podíváme na strukturu investic do vědy a výzkumu, tak zjistíme, že tento růst je ze dvou třetin tažen podnikovými investicemi. Stát od roku 2013 zvedl své investice do vědy a výzkumu o cca 10 mld. Kč/rok (zde).
Pokud se týká školství, tak v roce 2019 činil objem výdajů pro oblast vzdělávání 196,7 mld. Kč, tj. 12,6 % HDP (zde), zatímco v roce 2013 to bylo 124,4 mld. Kč, tj. 10,9 % HDP (zde). Hnutí ANO tedy za osm let vlády navýšilo investice do vzdělávání o 1,7 % HDP. Jedná se zejména o navýšení mezd učitelům.
V oblasti vědy a vzdělávání tak Hnutí ANO, ačkoliv veřejné výdaje mírně zvyšuje, nepodniklo žádné zásadní kroky ke zlepšení situace.
Průměrná mzda ve školství se i nadlále pohybuje v rozmezí od 22 do 45 tis. Kč
(jedná se o celkovou výši měsíční mzdy vč. bonusů).
Aby skončilo systémové rozkrádání státu pod dohledem stávajících politických stran
Tuto ambici se, ironicky řečeno, podařilo bezezbytku naplnit. Hnutí ANO zamezilo rozkrádání státu pod dohledem tehdejších vládních stran (ODS, TOP 09, LIDEM). Žádná z vyjmenovaných se od té doby do vlády nedostala. Hnutí ANO a jeho koaličním partnerům se tak podařilo zcela odstranit korupci „stávajících“ politických stran a nahradit ji svou vlastní.
Viz. kauzy Čapí hnízdo, korunové dluhopisy, evropské dotace, zajišťovací příkazy, nemocniční zakázky, Czech Tourism, mýtný tendr, E-shop na dálniční známky nebo pochybné nákupy respirátorů.
Aby politici na občany tupě nepřenášeli náklady za svoji neschopnost a lhostejnost
Splnění na první pohled jednoduchého zadání se zdá nad síly Hnutí. Zejména v současné krizi se tento cíl nedaří plnit. Náklady zmatečných vládních opatření nesou podnikatelé a občané celé země. Vládní slib pomoci v hodnotě 1,2 bln. Kč se smrskl na 283 mld. (zde).
Náklady současné krize, chybných rozhodnutí či neschopnosti vlády jsou tak tupě přenášeny na občany a zejména podnikatele.
(zde)
Aby se kvůli reformním „pokusům-omylům“ vlády nezhroutil důchodový, zdravotnický či školský systém
Také toto předsevzetí se hnutí ANO a jeho koaličním partnerům podařilo splnit. Stalo se tak ovšem za cenu toho, že k žádným reformám důchodového, zdravotnického či školského systému nedošlo. Pokud za reformy ovšem nepovažujeme zaslání jednorázového příspěvku důchodcům, nebo zvýšení mezd učitelům či zdravotnickému personálu.
Zejména reforma pomalu se hroutícího českého důchodového systému je naprosto nezbytná. Přesto se vláda Hnutí ANO, slovy ministryně financí, pronesených na půdě senátu, veškerých ambicí na předložení návrhu důchodové reformy definitivně vzdala.
„Říkám to otevřeně a řekla jsem to mockrát, řeknu to zase otevřeně, tato vláda už nepřipraví komplexní důchodovou reformu. Nebudu vám lhát. Má to celou řadu důvodů.“
(zde)
Hodnocení úspěšnosti splnění základních programových tezí a předvolebních slibů, ať udělá každý sám. Z mého pohledu se hnutí ANO příliš nedaří. Až na zvýšení mezd učitelů a zdravotnického personálu a mírný nárůst investic do vědy, výzkumu a inovací nezaznamenávám žádné významné kroky, které by alespoň částečné naplňovali základní myšlenky Hnutí. Spíše naopak.
Otázkou zůstává, proč tomu tak je. Pokud Andrej Babiš vyhlášení programových tezí mínil vážně, měl by nyní voličům vysvětlit, proč se mu jeho sliby nepodaří splnit. Ideálně ještě před tím, než začne dávat sliby nové.