Legislativní proces projednávání tolik diskutovaného balíčku odpadových zákonů je v plném proudu. Novela zákona o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností za sebou mají druhé čtení v poslanecké sněmovně a míří na projednání do Výboru pro životní prostředí, které se, navzdory slibům předsedkyně výboru Dany Balcarové (Piráti) (zde), bude opět konat s vyloučením veřejnosti (zde).
Ke dvěma zmiňovaným zákonům bylo podáno více než sto pozměňovacích návrhů (zde a zde) k nimž Ministerstvo životního prostředí zaujalo své stanovisko.
Jedním z velkých problémů zákona o výrobcích s ukončenou životností, který byl diskutován na Hospodářském výboru dne 10. června, je ustanovení o tzv. „čínské zdi“. Toto ustanovení má zajistit, aby z kolektivních systémů pro zajišťování zpětného odběru a recyklace elektrozařízení, které jsou ze zákona neziskové, nebyly vyváděny prostředky určené právě na úhradu nákladů na zpětný odběr a recyklaci.
Připomínám, že v současné legislativě tato záležitost není nijak ošetřena, takže kterýkoliv kolektivní systém si může založit „svého“ zpracovatele a prostřednictvím nijak neregulovaných plateb, které mu poskytuje pak realizovat zisk. To nepochybně odporuje celému duchu zákona a může vést k nehospodárnému využívání prostředků, pocházejících z peněz, které kolektivním systémům prostřednictví recyklačních poplatků odvádějí spotřebitelé.
K problematice se na jednání Hospodářského výboru vyjádřila náměstkyně ministra životního prostředí, paní Berenika Peštová, následovně:
„Čínská zeď, která tam byla původně než jsme šli do řádného legislativního procesu, tak byla velice ambiciózní. Samozřejmě chtěli jsme oddělit zpracovatele a kolektivní systémy… (současná) legislativa to nezakazuje, tak jak víme, tak co není zakázáno, je dovoleno…“
(zde)
Je tedy zjevné, že jak paní náměstkyně, tak ministerstvo životního prostředí si velmi dobře uvědomují tuto praxi, která je nežádoucí a kterou umožňuje nedokonalost současné legislativy.
Na argumentaci paní náměstkyně vztahující se k obavám z možných arbitrážních řízení pan poslanec Petr Pávek (STAN) navrhl, aby ministerstvo přijalo ustanovení o čínské zdi s odloženou účinností, což by umožnilo dotčeným kolektivním systémům a zpracovatelům (např. zde), aby se na odluku připravili. Návrh pana poslance Pávka se zdál velmi konstruktivní a členy výboru i zástupci ministerstva byl kvitován.
Na druhém čtení v poslanecké sněmovně tedy pan poslanec Elfmark (Piráti) načetl pozměňovací návrh zapsaný pod písmenem H.2 (zde), který obsahuje následující ustanovení:
„Provozovatel kolektivního systému nesmí sám, ani prostřednictvím svého společníka, osoby tvořící s ním koncern ve smyslu § 79 zákona o obchodních korporacích, osoby vykonávající nad ním vliv ve smyslu § 71 zákona o obchodních korporacích, osoby ovládající provozovatele kolektivního systému nebo jím ovládané ve smyslu § 74 až 77 zákona o obchodních korporacích, nebo osoby jednající ve shodě s provozovatelem kolektivního systému ve smyslu § 78 zákona o obchodních korporacích nakládat se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností, s výjimkou jejich soustřeďování, třídění a přepravy před jejich předáním zpracovateli.“
K tomuto návrhu zaujalo Ministerstvo životního prostředí následující stanovisko:
„MŽP: Nesouhlas
Návrh zákona odráží kompromisní řešení, které vychází ze stávajícího stavu. Je navrhován zákaz kolektivního systému zpracovávat odpady, nicméně není navrhován zákaz ve vztahu k výrobcům, kteří kolektivní systém provozují, zpracovávat odpady. Absolutní zákaz propojení kolektivního systému a zpracovatele by byl nadbytečnou regulací, která by mohla vést ke vzniku řady problémů…“
(text celého stanoviska je zde)
Je zřejmé, že proklamace náměstkyně Bereniky Peštové, které pronášela k poslancům Hospodářského výboru, neodpovídají stanovisku ministerstva, které návrh považuje za „nadbytečnou regulaci“. Ministerstvu životního prostředí zjevně nevadí, když kolektivní systémy, které mají být neziskové budou i nadále obcházet ustanovení zákona prostřednictvím vlastnictví či ovládání firem, kterým hradí smluvní poplatky za recyklaci zpětně odebraných elektrozařízení.