Všichni to známe. Rádi bychom zajeli na návštěvu k našemu známému, ale nemůžeme nalézt pochopení u našich drahých poloviček, dětí, rodičů, nebo kohokoliv dalšího. Náš známý, může to být třeba spolužák se školy, je fajn osoba, který nám čas od času dohodí zajímavý obchod, pravidelně blahopřeje k svátkům a narozeninám a vždy nás velmi rád vidí. Navíc jsme si v mnoha věcech velmi blízcí. Náš známý ve svém životě také prodělal bouřlivá období, rozvedl se a má nyní stejně “pitomé“ sousedy jako my a řeší s nimi obdobné spory.
O to více nám není jasné, proč ho naše nejbližší rodina nesnáší a má k němu tolik výhrad. „Proč místo toho nejedeš za Frantou“, „kdyby sis raději hleděl svého, v dílně máš binec jako v tanku“, „jestli za ním pojedeš, tak se vážně naštvu“ těmito a řadou podobných poznámek je ověnčena každá naše zmínka týkající se návštěvy našeho známého.
Tato představa trochu připomíná zážitky pana France z Hrabalových Slavností sněženek. Anebo čerstvé zážitky pana Miloše Vystrčila, předsedy Senátu Poslanecké sněmovny. Naposledy dnes mu tiskový mluvčí prezidenta v narážce na mezinárodní uznání Tchaj-wanu vzkázal, že jeho návštěvu lze přirovnat k návštěvě separatistické Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny.
„Představme si situace:
Předseda Senátu oficiálně navštíví Tchaj-wan.
Předseda Senátu oficiálně navštíví Doněckou lidovou republiku.
Z hlediska mezinárodního práva žádný rozdíl.“
(zde)
Vyjádření pana Ovčáčka lze doplnit o další země se stejným mezinárodním statusem, jako má
Tchaj-wan. Jedná se např. o Kosovo nebo Palestinu. Přičemž s těmito zeměmi Česká republika udržuje čilé diplomatické styky (zde a zde), aniž by z toho na hradě bylo pozdvižení. Navíc, na rozdíl od Palestiny, je Tchaj-wan samostatným členem řady mezinárodních organizací (např. WTO, ADB, APEC, BCIE, IOC a ITUC). Takže to, že Česká republika Tchaj-wan doposud neuznala jako samostatný stát, neznamená, že tato asijská země nehraje významnou světovou úlohu v diplomacii a zejména v ekonomice.
To si uvědomuje celá řada zemí (vč. USA), které mají na Tchaj-wanu své ambasády, diplomatické mise a zastoupení (zde). Proč tedy nenavštívit starého známého a nedat mu tak najevo, že nám jeho existence není lhostejná? Já nevidím jediný důvod to neudělat.
Takže Vám pane Vystrčile přeji šťastnou cestu a dobré pořízení!